Advent a nadcházející svátky dokáží společnost rozdělit na dvě skupiny: na tu, která ji nebetyčně miluje a nemůže se jí nabažit, a na tu druhou, které je z různých důvodů proti srsti a doslova ji přetrpí. Buď jak buď, některé vánoční a předvánoční tradice asi známe všichni. Mnohé jsou v Čechách a Polsku stejné nebo alespoň podobné, jiné u sousedů nenajdeme. Čím se polský advent liší od českého?
Party time na svatého Andrzeje
Den svatého Andrzeje se v Polsku pojí se zvyklostí zvanou andrzejki. Podle tradice je to poslední příležitost k hlučné zábavě a veselí. Zkrátka poslední zvonek na to, dát si před adventem pořádně do nosu.
Andrzejki hrají velkou roli v lidové tradici jako den věnovaný nejrůznějším věštbám. Tvar odhozené slupky od jablka napověděl počáteční písmeno jména budoucího protějšku. Pokud do Vánoc rozkvetla třešňová větvička utržená na svatého Andrzeje, znamenalo to, že se dívka příští rok vdá. Připomíná vám to něco? Ano, krájení jablka na štědrý den a trhání „české barborky“.
V Podleském a Lublinském vojvodství se začátek adventu ohlašoval troubením na ligawku, hudební nástroj podobný lesnímu rohu. Byl to signál oznamující konec zábav a začátek půstu, který provázel celý advent.
V pytli do pekla? Raději ne.
Koho byste v Polsku zcela jistě marně hledali, bude postava čerta. Pokud se tu zmíníte o pekelném společníkovi Mikuláše, kterého v Čechách mnozí považují za fajn výchovný prostředek (alespoň na pár dní v roce), zřejmě si vyslechnete něco o nebohých dětech a traumatu na celý život.
S Mikulášem tu nechodí ani anděl. Polského Mikuláše, čili svatého Mikołaje, tu až šestého prosince doprovází jen jeho pomocnice Śnieżynka, oděná – stejně jako Mikołaj – v červeném. Od ní děti dostávají většinou něco dobrého na zub. Brambory a uhlí jim v Polsku nehrozí.
Zrána rovnou na mši
K polskému adventu neodmyslitelně patří roráty, mariánské mše konající se časně zrána. V Čechách je jistě můžete navštívit také, ale určitě ne v každém kostele, jako je tomu v Polsku, což je tady dáno silnou katolickou tradicí.
Roráty začínají ještě za tmy. Na začátku takové mše příchozí zapalují svíčku, která je v tu chvíli jediným zdrojem světla. Rozednívat se většinou začíná během chvalozpěvu Sláva na výsostech Bohu, což symbolizuje příchod Ježíše Krista, na něhož věřící čekají.
Muže do každé domácnosti a dvanáct chodů
Se Štědrým dnem se v Polsku pojí spousta tradic a pověr. Jedna z nich říká, že vstoupí-li do domu ten den jako první osoba mužského pohlaví, přinese to rodině v příštím roce štěstí.
Ten, kdo nevydržel a porušil půst, se na Štědrý den připravil o pohled na betlémskou hvězdu. Někdo na světě holt vyhlíží zlatou hvězdu, někdo jiný zlaté prase.
Ke Štedrému dnu neodmyslitelně patří dělení se o oplatku, která byla posvěcená v místním kostele. Před večeří si všichni členové rodiny navzájem ulamují kousek oplatky a přejí si vše dobré. Místy na vesnicích přežívá zvyk, že se hospodář dělí o oplatku se svými zvířaty, aby zůstala celý příští rok zdravá a hospodářství vzkvétalo.
Samotná večeře se dosti liší od té české. Nepochutnáte si tu na řízku s bramborovým salátem a plzní, zato na vás na stole bude čekat dvanáct různých pokrmů. Mezi ně nejčastěji patří boršč, houbová polévka, dušené zelí s houbami, pirožky nebo smažený kapr. Chybět nesmí kuťa, sladká kaše z máku, pšeničných zrn, ořechů, sušeného ovoce a medu. I pro milovníky sladkého slušná nálož. Oblíbeným štědrovečerním nápojem je kompot ze sušeného ovoce a uzených švestek.
Dárky nejen od Ježíška
Stejně jako v Čechách čekají nejen na děti pod vánočním stromečkem dárky. Ježíšek je tu nosí ale jen v Horním Slezsku. Jinde byste na něj čekali marně. Na severu Polska, v oblastech, které patřily v minulosti k Prusku, dárky přináší Gwiazdor, mužská postava oblečená v kožichu, s beranicí na hlavě. Zlobivé děti se od něho mohou namísto dárků dočkat větvičky nebo metly bez listí zvané rózga. V jiných částech Polska nosí dětem dárky také Hvězdička nebo Andílek. Většinou ale vyhlížejí Mikołaja stejně jako začátkem prosince.
Napsat komentář