Předsudek, že je Mezinárodní den žen komunistický svátek, ve společnosti postupně slábne. Pojďme ho společně oslavit tím, že si představíme ženu, která nemalou měrou ovlivnila polské dějiny. Seznamte se s Dobravou Přemyslovnou, dcerou českého knížete a první polskou kněžnou.
Známá neznámá Dobrava
V českých školách se toho v hodinách dějepisu o Dobravě moc nenamluví. Zato žáci v Polsku nejspíš tušit budou. Jde totiž o ženu prvního polského knížete Měška a matku Boleslava Chrabrého, prvního polského krále. A to jsou jména, která vám polští dějepisáři jistě neprominou.
Kromě vdavek a rození dětí toho však Dobrava (nebo Dobravka) za svůj život stihla mnohem více. Třeba získat celkem slušné vzdělání a obrátit svého muže a celou jeho zemi na víru, což je na středověké děvče docela úctyhodný výkon. Vezměme to ale hezky popořadě.
Dobrá dcera krutého otce
Známé přísloví říká, že otec je vždy nejistý, ale u Dobravy je tomu trochu jinak – s jistotou nemůžeme říct, kdo byla její matka. Historikové se domnívají, že jí byla jakási Biagota. Mnohem více toho ale víme o jejím otci – Boleslavovi I. Ano, tom Boleslavovi, který nechal zavraždit svého bratra Václava a vysloužil si kvůli tomu přídomek Ukrutný.
Dobrava se narodila zřejmě někdy mezi lety 933 – 936 jako nejstarší z Boleslavových dětí. Dostalo se jí pravděpodobně dost dobrého vzdělání během jejího pobytu v klášteře v Řezně v dnešním Bavorsku.
Dobrava dělala svému jménu čest – v klášteře se rozhodla zcela oddat Bohu a být vzornou křesťankou. Možná právě proto, aby vykoupila hřích svého bratrovražedného otce.
Nevěsta třicátnice
V době, kdy bylo Dobravce asi třicet let, se na jejího otce Boleslava obrátil s prosbou o pomoc polský kníže Měšek I. Hledal spojence, protože měl tak trochu vítr z německé expanze. Boleslav s tím neměl problém, naopak – nabídl mu ruku své starší dcery Dobravy. Měšek souhlasil a v roce 965 se konala českopolská veselka. Podotkněme, že na tu dobu již nebyla Dobravka žádná mladice. Je možné, že Měška zaujalo její vzdělání a zkušenosti. Ty se zde Dobravě dozajista hodily, protože později v novém bydlišti nezahálela a naopak se aktivně podílela na chodu knížectví.
Svatba a křest gratis
Říká se, že muž je hlavou rodiny, ale žena je krkem, který s ní hýbe. V manželství Měška a Dobravy tomu nejspíše nebylo jinak. Pravděpodobně právě ona překonala svého muže k tomu, aby se nechal pokřtít. Existují různé scénáře, jak k tomu mohlo dojít.
Podle některých musel Měšek slíbit, že se nechá pokřtít, aby si ho Dobrava vůbec vzala. Jiné zase tvrdí, že ho k tomu přiměla až během manželství, a to dost možná různými úskoky i vydíráním – například s ním odmítala sdílet lože, z čehož kníže rozhodně nadšený nebyl. Naopak se vzdala pravidelného půstu, aby Měška nevystrašilo, jaká má její víra přísná pravidla. Objevují se i názory, že se Měšek ke křtu rozhoupal sám, protože věřil, že mu křesťanský bůh pomůže v jeho válečných záměrech.
Každopádně zhruba rok od svatby přijal kníže křest a je možné, že kmotrem mu byl sám tchán Boleslav. Tahle událost vstoupila do dějin jako Křest Polska. V roce 1966 dokonce v Polsku probíhaly v Čenstochové církevní slavnosti k tisíciletému výročí události.
Dobrava – česká kmotra Poláků
Ať už tomu bylo jakkoliv, přivedla s sebou Dobrava na území polského státu skupinu kněží a měla tak obří zásluhu na tom, že se v Polsku začalo šířit křesťanství. Dodnes se jí říká kmotra Poláků. Nedělejme si však iluze, že Dobrava luskla prstem a celé knížectví se obrátilo na víru. Historici tvrdí, že spousta misionářů, kteří se na šíření víry podíleli, přišla na polské území také z Bavorska.
Po Měškově křtu se toho hodně dělo. Kníže založil v Poznani polské biskupství, vítězil v jedné bitvě za druhou a zvětšil tak své území skoro na čtyřnásobek. Údajně na tom měla svoji zásluhu právě Dobrava, která se postarala o to, aby její muž mohl převzít vojenskou taktiku jejího otce.
Konec manželství – konec přátelství?
Dobrava zemřela za nejasných okolností roku 977. Za svého života byla jakousi garancí míru mezi Poláky a Čechy, ta po její smrti ale vzala za své. Měškovi dokonce přišlo jako skvělý nápad vyvolat s Čechami válečný konflikt, což se mu dokonce vyplatilo – dobyl území Slezska a Krakovska.
V polské kultuře Dobrava zanechala hlubokou stopu. Její podobizna se v minulosti dokonce objevila na některých polských bankovkách. Jestli Dobrava okouzlila Měška také svým zjevem, můžete posoudit buď podle těchto bankovek, nebo podle její nejznámější podobizny, jejímž autorem je polský malíř (s českými kořeny) Jan Matejko.
Napsat komentář